close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Bez něho to nejde

31. prosince 2006 v 19:01 | Boris |  Jednodílné
Sedim na našem místě,na místě kde jsme sedávali,kde jsme se poprvé viděli.
Možná že to byla chyba,když jsem se tady před rokem do řeči s neznámim klukem,ale
vim že,chvíle kter jsem od toho okamžiku prožila,byli ty nejkrásnější v mim životě.
Když jsme se tady potkali,měla jsem pocit že tenhle člověk s jemnými rysi a mega brejlemi
je člověk se kterym bych chtěla být do kence života...Možná to tak cejtil taky...,ale to už se nikdy
nedozvim..
Chodili jsme spolu 11 krásnejch měsíců,byli jsme spolu jak nejvíc to šlo.
Volali jsme si každý den,když byl na turné.Občas mě brával sebou a tak jsem se seznámila
i se zbytkem kapaly.ůžasný kluci....
Bylo to všechno tak dokonalí...až moc...
Jednoho dne jsem zůstala se zbytkem kapaly sama,prej si musel něco zařídit..
Skvěla jsme se bavili,ale já už se těšila až příjde..těšila jsem se na to až mě zase políbí..
Ale on pořád nešel.Pomalu už se kluci z kapely rozcházeli domů.Nakonec jsem tam zůstala
jenom s jeho dvojčátkem.Pořád jsme se smáli a povídali.Šla jsem do kuchyně,strčit do trouby
pizzu v tom se ze zadu na mě přitisknul.
Nevim proč jsem to udělala,nevím proč jsem se otočila a políbila ho,možná proto jak moc mu
byl podobnej,možná proto že to byli dvojčátka...Fakt nevim...
ani jsem nedomyslela že to vlastně nechci,že miluju jeho bráchu.
Ani nevim jak dlouho jsme se líbali,vůbec jsem nevnímala..
Zpátky so reality mě vrátilo až bouchnutí dvěří a pak ty krásný oči zalitý slzami.
Chtěla jsem něco říct,ale nestihla jsem to...Utekl..
Běžela jsem za ním,běžel přes silnici a já už jen slyšim skřípání brzd a vidim jak leží na zemi a
nehýne se.
Rozběhla jsem se kněmu...Tak moc jsem mu chtěla říct,že to co viděl byl jen omyl a že ho šíleně miluju...
Už jsem to nestihla.UMŘEL.!!!kuli mě...umřel mi v náručí..
Od té chvíle už život nemá cenu,bez něho ne..
Je to měsíc co se to stalo a já tu sedim na tom místě kdy to všechno začalo,kde jsme se před rokem potkali.Vzpomínám na tu první větu co mi tu řekl...řekl tim jeho nádhernym a milim hlasem:
"Ahoj já sem BILL ty???"Přemešlim o tom že já vlastně zavinila smrt člověka kterýho
jsem milovala na světě nejvíc.
Strašně mě ale na tom bolí to,že jsem mu nestihla říct jak mocc ho miluju.Ten
den kdy se to stalo tak mi Bill koupil prstýnek,našla jsem ho u něj v kapse a ted si ho prohlížim
.Po tváři mi tečou slzy..navim co tim prstýnkem chtěl říct..
Už nevim jak dál,bez něj to prostě nemá cenu.V ruce drřim nůž.vim že to musim udělat,vim
že musim za Billem..Stačí jen jeden pochyb a je po všem,
Chvíli cítím strašnou bolest,ale pak se cejtim po dlohé době zase štasná.
Jsem na louce a tam vidim na proti mě Billa..usmívá se..ODPUSTIL MI..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 deni:-) deni:-) | E-mail | 26. ledna 2007 v 23:43 | Reagovat

ty woe tak to je krutý....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama