Na internetu probíhala soutěž o lístky na koncert Tokio Hotel. Já i moje nejlepší kamarádka Anet je
milujeme, tak jsme o ně samozřejmě soutěžily. Štěstí se na mě usmálo a dva lístky jsem vyhrála. Jeden byl
pro mě a druhý jsem jí dala. Den před konáním akce jsme vyrazily do města a nakoupily si spešl new
hadříky. Večer jsem nemohla usnout a když se mi to konečně povedlo, zdál se mi o Billíkovi nádhernej sen……… Zazvonil budík a okamžitě jsem se dostala zpět
do reality. Celé dopoledne jsem se piplala s účesem. Nakonec jsem si vlasy jenom natužila, přelákla a ofinu
sepnula sponkou. Po obědě se ke mě stavila Anča a probíhaly poslední kosmetické úpravy. Ve 13:00 jsme
vyrazily na autobus. Po příjezdu do Havlíčkova Brodu a po příchodu na stadion, kde se konzík konal
jsme zabrali super místečka v první řadě. Během dvou hodin byl stadion zaplněný a mohlo se začít.
Nejprve přišli nějací předskokani. Ty jsme s Anet ani nepostřehly, protože jsme celou tu dobu prokecaly.
Konečně zaznělo: "Tokio Hotel" My jsme zpozorněly a naše oči se zahleděly na
Billa a Toma.
Když Billík
začal zpívat, byla jsem při smyslech maximálně na 1%. Myslím že Anet na tom nebyla o moc líp. Rozdíl je
v tom, že upírala zrak na Toma. Před tím, než byl vyhlášen oficiální konec byly mezi diváky hozený dva
míče a kdo je chytil, mohl jít s TH na večeři. Jeden míč chytila Anča a druhý nějaká malá holka. Protože
stála blízko mě, přišla jsem za ní s prosbou: "Nemohla bys mi prosím dát ten míč?" a ona souhlasila pod
podmínkou, že jí donesu fotky s podpisy. Říkala, že by tam stejně nemohla. Byla jsem děsně šťastná a
rychle utíkala s Anet za nějakým chlapem, který nás hledal. Daly jsme mu míče a domluvily se, že pro nás v
18:00 přijede na náměstí auto. Do té doby jsme seděli na kašně a zpamatovávaly se z toho. Najednou se
objevila stříbrná limuzína, z které vystoupil ten chlap jak jsme si to s ním domlouvaly. Dovezli nás do fakt
nádherný restaurace a zamířili jsme až úplně do zadu, ke stolu kde už seděla celá sestava skupiny. Billovi
to samozřejmě mocinky slušelo. Posadili jmse se k nim a začali si povídat. "Jak se jmenuješ?" zeptal se mě
Bill. Já jsem mu celá vyklepaná řekla: "Já jsem Barča a tohle je má nejlepší kámoška Anča." A Tom se na
Anet usmál. "Co si dáte?" Zeptal se nás Gustav. Všichni jsme si nakonec objednali zmzlinové poháry. Já s
Anet jablko-citrónový a kluci jahodové. Hrály tam super písničky a Tom mě vyzval k tanci. Divila jsem se
že mě a né Anet, ale brzy jsem pochopila proč. Sotva jsme se vzdálili od stolu, začal vyzvídat. Chtěl se o
Anet dozvědět co nejvíc. "Nevíš jestli se jí aspoň trochu líbím?" zněla jedna z jeho otázek. "Moc moc moc
se jí líbíš" odpověděla jsem mu bez zaváhání. Když jsem se podívala zpět ke stolu, seděli tam jen Gustav a
Georg. Anet tancovala s Billem. Když skončila písnička Anet šla na WC a já za ní. Vyprávěla mi jak se jí
Bill ptal na všechno o mě. Začala jsem se smát a říkala jí o otázkách, kterými mě zasypával Tomík. Vrátili
jsme se zpět ke klukům a na stole už byly zmrzlinové poháry. Sedla jsem si vedle Billa, který se mě zeptal:
"Můžu ochutnat tvuji zmrzlinu?" Usmála jsem se na něj se slovy: "Pokud budu moct já tu tvoji..." Za
nedlouho jsme se s Billíkem krmily. Anet a Tom stáli na kraji parketu a hluboce si dívali do očí. Zrovna
když jsme si s Billem vyměňovali telefoní čísla, se Anet podívala na hodinky a říkala: "Barčo, nechci vás
rušit, ale už by jsme měly jít.
Jede nám poslední autobus." Gustav a Georg už také odcházeli na hotelový
pokoj. Billík a Tomík nás šli ještě vyprovodit. Když jsme nastupovaly do autobusu. Domluvili jsme se, že
po koncertě v Jihlavě (asi za týden) se sem za námi přijedou podívat. Polibek na rozloučenou.
"Bude se
nám stýskat" volali jsme na ně z okýnka. Celou cestu domů jsme mlčely a přemýšleli o tom co všechno
jsme prožily. Když jsem se konečně dostala domů, přečetla jsem si sms-ku od Billa. BYLO MI S TEBOU
DOBŘE, MOC SE TĚŠÍM, AŽ TĚ ZNOVU UVIDÍM. Lehla jsem si na postel a oči se mi začaly pomalu topit
v slzách. Až teď mi začalo docházet, jak moc mám Billa po tom jednom dnu ráda.
Druhý den ve škole jsme to vyprávěly holkám, které nevěřily, a když jo, tak nám na 100% záviděly. Při hodině
jsme byly stále mimo. Na učení jsme se vůbec nemohly soustředit. V hlavě nám stále běžely slova, která
říkali. Anča psala Tomovi sms-ku: AHOJ TOME, MÁM TU BEZ TEBE KRIZI. PŘIJEĎTE SEM CO
NEJDŘÍV. PÁ ANET. Za nedlouho jí zazvonil mobil a na displeji se ukázalo: TAKY JE MI TU BEZ TEBE
SMUTNO. PŘIJEDEME UŽ ZÍTRA, TAK SE PŘIPRAVTE. TOM. Obě jsme se radovali a úsměvy jsme
rozdávaly na všechny strany (i na učitelky). :o) Také jsme si začínaly všímat, jak kluci žárlí a holky si o
nás povídají. To jsme si ale nijak extra nebraly. Byly jsme spokojeni jak se včerejškem tak i s představami
zítřka. Celý den jsme poslouchali super muziku TH a četli si o nich články ve všech časácích. Anet ode mě
odcházela až kolem 22:00hodin. Usínala jsem při písničce Rette mich a s nádhernými představami.
Byly jsme domluvený, že se Anet v 8:00 ráno staví. Sice byla středa, ale do školy se nám nechtělo a vlastně
jsme ani neměly čas. Pro holku je důležitý vzhled, takže jsme opět vyrazily do Havlíčkova Brodu nakoupit
si nějaký cool oblečky. Prolezli jsme pár obchodů a bylo vybráno.
"přišla mi sms-ka" usmála jsem se na Anet. AHOJ BERUŠKO, POČKEJTE NA NÁS V BRODĚ NA NÁMĚSTÍ. BĚHEM PŮL HODINY
JSME TAM. POSÍLÁM PUSINKU PÁ. BILL. Plné očekávání jsme došli na náměstí. Během chvilky přijela nám již známá limuzína
Mercedes. Naše oči se rozjasnily radostí. Netrvalo to však dlouho. Vylezl opět ten chlap - Peter. "Kde jsou Bill a Tom?" Podivila
jsem se. "Naseďněte si prosím do auta." Vybídl nás Peter. Byly jsme teda dost překvapený, vůbec jsem nechápala, která bije. Najednou
jsme stáli před krásným hotelem. Peter nás zavedl dovnitř. Když jsem zahlédla Billa, okamžitě jsem se k němu rozeběhla. "Mocinky se
mi po tobě stýskalo." Billík se na mě podíval svýma krásnýma očima a dal mi pusu na čelo. Anet se na nás se zájmem dívala, Tom se ale
stále neojevoval. "Kde je Tom?" Zeptala jsem se Billa, protože Anča byla docela smutná. "Pojďte dál, čeká vás překvapení." Vešli jsme
do prvního patra a uprostřed sálu stál Tom a musím uznat, že mu to fakt jo hodně mega moc slušelo. Šel jí pomalu naproti, ona se ale
rozeběhla a skočila mu do náručí. Konečně byla opět veselá. Začala hrát super muzika. Okamžitě začali tancovat a já jsem pomáhala
Billovi s dalšími přípravami. Až teď mi došlo, že Anet má dneska svátek. Objednali jsme spoustu jídla. Stůl byl připraven a
začali jsme obědvat. "Můžu ochutnat?" Ptali jsme se navzájem? Každý měl naschvál jiné jidlo. :op Seděla jsem vedle Billa, a zrovna
když Anet s Tomíkem seděli u baru, mě začal hladit ve vlaseh. Otočila jsem se k němu. "Moc jsem se na tuhle chvíli těšil" říkal Bill.
Zadívala jsem se mu do očí se slovy: " Já jsem o této chvíli nedávno ještě jenom snila." Dal mi polibek a já mu jej opětovala. Začali
jsme se líbat. Anča s Tomem se někam záhadně vypařili. "Nemohli bychom jít na pokoj?" navrhla jsem. Naše cesta mířila do
2.patra do společného pokoje dvojčat Kaulitzových. Když Bill začal odemykat dveře, doslova jsem se na něj vrhla. Líbala jsem ho a
pomalými pohyby jsme se dostali do pokoje. Když jsem ale otevřela oči, spatřila jsem Anču s Tomíkem v posteli. "Doufám že
nerušíme" vykoktal se sebe Bill. "Samo, že ne." Odpověděl Tom trochu sklesle. Anetka ale zůstala ležet v posteli. "Můžete nás na
chvilku prosím nechat?" prosila jsem kluky. "No jistě, počkáme v bazénu. Stavte se na recepci, máte tam překvápko, obě!" "Co
všechno se dělo?" vyptávala jsem se se zájmem. Anet vylezla z postele a na sobě měla jenom tanga. "Když jsme seděli u baru, barman
nám namíchal koktejl s názvem vášeň. Tom mě pozval sem do pokoje a začali
jsme ten nápoj testovat. Vášnivě mě líbal, až jsme skončili na posteli." "A nic víc?" zajímala jsem se rychle?
"No to už jsme nějak nestihli…" Koukali jsme na sebe asi 5 sekund jak zkamenělý a pak se začali smát. "Je mi líto,
že jsme vám to zkazili" omlouvala jsem se Anče. "To neřeš. Jdem si hodit leháro do bazénu?" "Jasan, musíme ale nejdřív na tu
recepci" upozornila jsem ji. Přišly jsme na recepci a nějaká slečna nám dala dva balíčky.
Vrátily jsme se na pokoj a rozbalili je. Uvnitř byly plavky.
Vyzkoušely jsme si je a padli nám jak šité na míru. Spokojeně jsme si v nich vykračovaly směrem k bazénu.
Zrovna když jsme tam vcházely, Bill s Tomem skákali do vody. Byla to suprová podívaná až do té doby, dokud nepřišli k nám a
nehodili nás do vody. Po několika minutách blbnutí to chtělo změnu, tak jsem navrhla Billovi, jestli nezajdem do sauny. Samozřejmě
souhlasil.
Hey.... čte to někdo vůbec? : )