Autor : …BoRiS…
Jen co jsme vyšli ven na ulici napadlo mě , když jsou ty prázdniny mohla bych mámě namluvit , že zůstanu třeba tři týdny u známých ve Frankfurtu a mezi tím bych byla s Tomem .. Zavolala jsem tetě a domluvila si to s ní , že kdyby jí mamka volala řekla by jí jako že jo , že sem u ní , ale přitom bych byla u Toma … Řekla mi , že mě chápe , že sem zamilovaná a tomu se nedá příčit , tak řekla že jo , že se na ní můžu spolehnout a zvěsila.. Pak sem brnkla mamce a řekla jí to mamka souhlasila … Takže mrtě super ! …
Najednou jsem si všimla , že stojíme na místě , všichni tři ..
Já : ,, My nikam nepůjdem ? ´´
Tom : ,, Mno kvůli tomu konciku v Liepzigu , tady čekáme až nás vyzvedne auto a už pojedem. ´´
Já : ,, Aha, a dáš mi prosím klíč od pokoje ? ´´
Tom : ,, Proč ? ´´
Já : ,, No nevím co bych tady dělala , než to tam odehrajete ..´´
Bill : ,, No to nemyslíš vážně ?! Ty jedeš jako s náma ! ´´
Já : ,, Fakt ?! ´´
Tom a Bill : ,, No že se ptáš ! ´´
Byla sem mile překvapená … Když už příjíždělo černý autíno , tak jsme všichni nastoupili , ale ještě jsme se stavovali pro Gustava a Georga u hotelu … Oba se divili , že jedu taky ..
Myslela sem ale že to nebude nijak moc slavný , až mě fans zpozorujou jak vystupuji z auta společně s kluky … Kluci mě ujišťovali , že všechno bude ok .. Když jsme přijeli na místo , vešli jsme do arény zadním vchodem … Byla jsem poprvé se všema klukama v jednej místnosti … Byl to nepopsatelný zážitek … Vždycky jsem to viděla jen natočený jako ,, backstage´´ … A já tam teďka byla s nima ! Úžasný .. I na zkoušku sem je viděla live a z venku slyšela ten neutichající vřízkot fans … Když koncik začal , kluci začali hrát a já sem seděla v zákulisí, jen poslouchala a hlavou se mi honily takový moc smutný myšlenky … Kdy mě Tom opustí , kdy to bude atd ….. Asi za hodinu a půl koncik skončil a kluci zamnou přišly do zákulisí a ani si jeden z nich nevšiml , že jsem brečela … Nastoupili jsme zase do auta a jeli zpátky do Berlína , celou cestu sem měla položenou hlavu na Tomovím rameně a tekly mi slzy …
Přijeli jsme do hotelu a šly do pokojů … Venku už byla tma , Tom se šel osprchovat a já seděla na velké manželské posteli a hrozně sem někoho potřebovala obejmout, když Tom byl v koupelně nenapadlo mě nic jiného než jít za Billem … Vyšla jsem z pokoje a šla hned naproti ke dveřím s číslem 300 … Zaťukala sem , zanedlouho přišel Bill a otevřel mi … Ptal se proč nejsem s Tomem , ale když viděl moji ubrečenou tvář na nic se neptal a pozval mě dál a zavřel … Přišel ke mně a ptal se co se stalo .. já se nezmohla na nic jiného než , že jsem ho obejmula…
Já : ,, Nezvládnu to … Neměla sem si s Tomem začínat …´´
Bill : ,, Tom moc není na trvalejší vztahy, nechci ti tady dělat kázání , ale řiď se mým mottem… žij sekundou…. Užívej si s ním co jen můžeš, dokud to jde .´´
Já : ,, Díky Bille moc jsi mi pomohl … Si můj opravdový přítel … ´´
Dlouze sem ho políbila a odešla zpátky do Tomovýho pokoje 351 …Tom ležel na posteli a koukal se na televizi… šla jsem k němu do postele a začala ho líbat a objímat …. ,, miluju tě víc než můj život ´´ sem mu pošeptala do ucha… Jen jsme se milovali a nic neříkali , moje srdce k němu navždy přilnulo…. nedovedla jsem si život bez něj představit …
Ráno jsem se probudila , Tom ještě vedle mě spal , nechtěla sem ho vzbudit tak sem se potichu oblíkla a šla do kuchyně …. Jako každý ráno sem si uvařila čaj a šla se posadit na balkón … Bill tentokrát na jeho balkóně nebyl … Jen tak sem seděla a koukala na ranní Berlín … Auta moc nejezdila , pár lidí chodilo po ulicích , asi po čtvrt hodině vyšel Bill na balkón …
Já : ,,Dobré ráno .´´
Bill : ,, Dobré ´´
Já : ,, Jste si trochu přispali , Tom taky ještě spí..´´
Bill : ,, Vážně ? ´´
Já : ,, Jo ´´
Já : ,, Máte dneska nějakej koncik ? ´´
Bill : ,, Ne , dneska máme volno ..´´
Já : ,, Tak co podnikneme ? ´´
Z kuchyně se ozvalo ,, lidi já dneska nemůžu ´´
Já : ,, Něco se děje Tome ? ´´
Tom : ,, Né všechno je ok , ale kámoš pořádá narozeninovou párty …´´
Já : ,, Ok .. ´´
Zvedla sem se ze židle, políbila Toma a odešla do koupelny .. Pak odpoledne jsem bez vědomí Toma a Billa , sama odešla na oběd … Když jsem doobjedvala , šla jsem na odlehlé místo u řeky… Už se stmívalo , a já pořád seděla na lavičce a koukala na zapadající slunce … Kolem jedenácti hodin večer mi už byla zima a tak jsem se dala na cestu k hotelu ….
Prošla jsem luxusní vstupní halou a po schodech jsem šla do 10. patra , mohla jsem sice jet výtahem , ale nechtělo se mi … Na chodbě jsem překvapivě potkala Billa …
Bill : ,, Kde jsi celý den byla ? ´´
Já : ,, No byla sem venku a trochu sem se zdržela …´´
Bill : ,, Už jdeš za Tomem ? ´´
Já : ,, jo …´´
Bill rozpačitě odpověděl : ,, Mno on ještě nepřišel ..´´
Já : ,, Aha .. Ale nemám klíč od pokoje … a už bych docela i spala … ´´
Bill : ,, Tak pojď ke mně .´´
Já: ,, Opravdu můžu ? ..´´
Bill : ,, No přeci tě nenechám spát na chodbě …´´
Dal mi klíč od pokoje a odešel s tím , že si jde ještě něco vyřídit a že za chvíli je zpátky …
Já zašla do jeho pokoje , praštila sebou na postel a spala…