close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Nechte mě umřít 2.díl...

19. září 2007 v 9:53 | ...BoRiS... |  FF- Nechte mě umřít
Byla sem tak děsně rada , že už sem konečně doma že už se nemusim skrývat , že už nemusim skrývat svou bolest......nikdy sem nemela potřebu neco kreslit neco psat ale ted se všechno kompletne zmenilo už sem nebyla ta stastná osubka .....byla sem ta tichá,melancholická a zamindrakovana osoba s touhou umřít!umřít! co je na tom tak spatného?proč bych se nemohla predavkovat?proč bych nemohla umřít?kdo mi v tom braní??copak nechapou že musim zapomenout?že takhle nemužu žít?tohle byli moje myslenky .... po prazdninách ktere sem stravila přemejšlením, brečením a ležením v potely sem začala chodit do školy byl to zlej sen ,hnusnej zlej sen!ve tríde sem nikoho neznala....pořádně sem se za 7 let s nikym neseznamila ted mi to pripadalo jako strasná chyba.....!sedla sem si k jedný holčině která se jmenovala Bara....učitele i spolužacky me nechavaly bejt vedely jaka je to pro me rana.....trochu sem se seznamila tak povrchově se všema ....mno nis mos niku už nikdo nikdy nenahradí........
ale nahradil o rok pozdeji :
" veru notak už se vzpamatuj!už je to 2 roky co verča......co verča umrela nesmís na ní furt myslet!najdi si kamarádky....."nemohla sem si najít kamaradky !nika je moje kamaradka ale ona umrela!zajímala sem se o gothiku a temné andeli o smrt......každý den sem chodila domu ze školy s presvedčením tak dneska už se zabiju.....mela pripravenou na stole žiletku nebo prášky......ale nikdy sem nenasla odvahu....a tehdy na to přišel bracha že se chci zabít že chci z tohohle světa za verčou!nedovolil mi to řekl to mame a tatovi a ještě ten den me odvezly na psychyckou lečebnu jako težky připad sebevraha......
,,pane doktore kdy už mě pustí domu??"moje otazka ktera znela každy den ,každý den sem se ptala...byla sem v blazinci ano.....každý den sem dostala papír a tužku aby neco napsala nebo nakreslila a já každy den psala to samí:
Po schodech do nebe tichonce kráčím,
ze zdola rvou na me hlasy at vrátit se ráčím
ale já na zemi nemam už poslání,
proč,myslí si , že mi v mém utěku zabrání?
zoufale žádám,prosím vás pustte me,
a moje telo pak uložte do zeme,
né ja už nechci v tom pekle na tom svete být,
vrazi mí prosím vás nechte mě jít!!!!
byl to desnej stereotip.....brzo me pustily do domací léčby..všichni me litovaly ale nikdo mi neceril až na jednu holčinu byla ve tríde nová vedela co se mi stalo ....ale nelitovala mně ...byla na tom podobne.menovala se Kristyna necim mi verču pripomínala snad chováním,vzhledem vypadala jako verča občas me napadlo že mi ji verča poslala abych se už vzpamatovala a netrapila se....(mno jo to moje blaznovsky myslení xD)zase sem začala vstavat brzo rano aby sme mohly drbat!:-D a chodit domu pozde vecer nebo u ni prespavat.holkam ze tridy se to nelibilo zrazovaly me od ní....řikaly že ja sem hodná že ji na to skočim že me chce jen využít...ale ja jim neverila upnula se na tynku a byli sme zase stastný zase nejky zase optimistky......a pak když sem se jednou divala na TV sem uvidela klip DDM od Tokio hotel ten pohled toho zpevaka billa byl tak užasnej...nemohla sem odtrhnout oči....hned druhej den ve skole nastala manie kterou sme začaly my s Tynou!milovaly sme billa a navzajem se škadlily byli sme zase ta uzavřena stastná a vesela dvojka!proste krasa....super s skvelí sbíraly sme každou z jeho fotek a udelaly si styl jako ma on!proste milovaly sme ho a nasí skolu manie postupne presla ale nas ne my byli verny!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama