close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Zemřít pro polibek 3.díl...

19. září 2007 v 9:46 | ...BoRiS... |  FF- Zemřít pro polibek
Za chvilku přišla máma.,,Tak co líbí se ti tady??´´vyzvídala.,,Jo..´´řekla sem lhostejně,protože sem byla naštvaná,že mi mamka neřekla o tom šaškoj.,,Sisi já vim,měla sem ti o Rickovi říct,ale věděla sem že budeš reagovat takhle..,,Jak takhle…Mami ty si myslíš že nějakýmu debilovi hned skočim kolem krku???´´řekla sem a od mámy sem chytla takovou facku,že se mi hlava otočila kolem dokola.Máma se mi omluvila,že to tak nemyslela a odešla.Seděla sem na posteli a koukala z okna.Nelíbilo se mi tady…Byla sem zvyklá na lidi z paneláku a prostě na normály a ne na snoby.Jedinej pohled z paneláku mě přesvědčil o tom kdo sem,ale tady vidim jen starý,tlustý a zazobaný dědky jak leštěj ty svoje limuzíny a nebo babči,který si válej šunky u bazénu.,,Sakra tohle není nic pro mě…´´litovala sem sama sebe.Nevěděla sem co tady mám dělat,nikoho tady neznám a silně pochybuju o tom,že by se tady se mnou vůbec někdo bavil.DEPRESE…..to bylo jediný slovo,který mi teď bylo celkem blízký.Nedokázala sem myslet na nic jinýho než na Ninu.Nemohla sem spát,protože se mi před očima pořád přehrávala ta scéna s Billem a s tím autem…Každej mě uklidňoval,ale jenom já sem věděla,že tohle nikdy nepřebolí…Nikdo nechápal co pro mě Nina znamenala,nikdo a nic mi ji nedokáže nahradit.

,,Sisi večeře…´´volala máma ze zdola.,,Nemám hlad…´´řekla sem a praštila dveřma.Za chvilku nahoru přilít Rick.,,Sisi,můžu s tebou mluvit???´´zeptal se sladkým hlasem a už seděl vedle mě na posteli.,,Hm…´´odvětila sem a do uší si dala sluchátka,ale hudbu sem zapnutou neměla.,,Já vim jak ti Nina chybí a nechci aby sis myslela že…No prostě chci,aby sme my dva spolu vycházeli dobře,chci aby si věděla,že nejsem ten,co by si hrál na něco co není a ujišťuju tě že si nebudu hrát na tvýho tátu,ale věř mi,že pro mě budeš jako vlastní…´´řekl a čekal co na to odpovim.Přiznávám,že mě to trochu dostalo,ale nedávala sem na sobě nic znát.,,Já nechci tátu…Nikdy sem ho nepotřebovala,já potřebuju Ninu,potřebuju někoho,s kým si budu rozumět chápeš…Ale sem ráda,že to říkáš…´´řekla sem,ale v duchu sem si nadávala za to,co ze mě vypadlo.Rick mě obejmul a odešel.Na tu večeři sem stejně nešla,ale místo toho sem se vydala na průzkum okolí….,,Hmmm…co se říkala,bydlej tady akorát důchodci…´´říkala sem si v duchu a kopala sem do kamínku na chodníku…Šla sem se skloněnou hlavou a nohama sem si hrála s tím šutrem.Ale najednou sem do někoho vrazila.,,Promiň..´´řekla sem a ani sem se neuráčila zvednout hlavu,šla sem prostě dál.,,Je mi líto toho co se stalo…´´ozval se za mnou známej hlas a já když sem ho slyšela,nepochybovala sem o tom,že mluvil na mě.Otočila sem se a za mnou stál Bill.,,To ani nemusí…´´řekla sem a sklopila hlavu.,,Ale jo,přišel sem o fanynku a o bezva holku a to člověka potom mrzí…´´vysvětloval Bill.,,Vy ste seznali???´´zeptala sem se nechápavě.,,Jo znali,ale jenom pár dní…Potkali sme se na jedný párty a tak nějak sme se dali do řeči…´´povídal Bill.Teď mi začalo svítat…Nina nikdy o Billovi nemluvila,jenom posledních pár dní po tom,co byla u kámošky na oslavě…Teprve teď sem všechno pochopila…Do očí se mi hrnuli slzy,ale nechtěla sem aby to Bill viděl.,,Aha…´´řekla sem chápavě se skloněnou hlavou.,,Sisi???Menuješ se tak že jo???´´zeptal se nejistě Bill.,,Jo jo menuju…´´odkejvala sem to.,,Nechceš si promluvit???´´zeptal se Bill v domnění,že mi může nějak pomoct.,,Já nevim,ale pro mě je všechno ještě moc živý…´´řekla sem smutně a podívala se na něj uslzenýma očima.Podíval se mi do očí,přišel blíž ke mně a obejmul mě.,,Já vim jak ti je….Tušim co si myslíš…Nenávidíš mě za to,co se stalo Nině,myslíš že za to můžu já…´´jako by mi četl myšlenky.Ale Bill za to přece nemoch,nevěděl že by Nina byla schopná skočit pod auto,i když ne úmyslně.,,Ne,nemůžeš za to,bylo by nespravedlivý tě obviňovat..´´řekla sem a přitiskla sem se k němu.Musel mě brát jako hysterku,ale já sem potřebovala s někým mluvit o Nině.S někým kdo ji neznal jako dceru…,,Poď půjdeme si někam sednout,promluvíme si o tom…´´uklidňoval mě Bill.Přišlo mi to milý,že se tak stará a ani mě nezná.,,Tak dobře,ale nevadí ti to???´´zeptala sem se.,,To víš že ne,hlavně že ti můžu pomoct…´´přesvědčoval mě a ržel mě kolem ramen.Došli sme k nějaký lavičce,sedli sme si a já mu začala vyprávět o tom,co sme s Ninou zažili a o tom jaká byla.Chvilkama sme se dusili smíchy,ale chvilkama sem mu brečela na rameni…Říkala sem si,čím to je,že je Bill tak chápavej,když mě vlastně vůbec nezná…Pochopila sem,proč do něj byla Nina tak zamilovaná,Bill je hodnej,milej,ochotnej a trpělivej.Snaží se pomoct každýmu a pro dobro ostatních by se rozkrájel.,,Měli ste se asi hodně rádi co???´´zeptal se Bill po tom,co sem mu všechno řekla.,,jo to měli,ale už je to pryč….Tohle vzlykání mi ji stejně nevrátí..´´přesvědčovala sem sama sebe…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama