close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Tokio Hotel a normální život..

12. listopadu 2007 v 19:08 | ...BoRiS... |  S celým Bandem



Tel Aviv,Amsterdam, Paříž, Mailand, Essen - když Tokio Hotel byli v řijnu na cestach s "Zimmer 483 - evropské turné", byli každý den v jiném meste a zili z kufru. My jsme se zeptali: Znate ještě "normalni" život?
1) Vite, jak se pere spinave pradlo?
Bill: Když jsme nekdy doma, tak pak nam nase mama pere pradlo. Ale na cestach si to delame sami. Bud to v hotelu nebo ve studiu.
Georg: Presne! Clovek si musí vsimat, aby roztridil tmave a svetle pradlo. To není tak tezke. Co me ale nejcasteji stve, je zehleni. Presto zehlim vsechno, kalhoty, trika, zkratka vsechno…
Bill: georg je v tom vazne hroznej. Ja sem v zivote ještě nikdy nezehlil.

2) kdy ste naposled jeli autobusem nebo metrem?
Bill: to už bohuzel vubec nejde. Proto vzdycky cestujeme nasim autem nebo autobusem. Často jezdime dlouhe cesty Hamburg - Berlin, vlakem by sme tam byli rychleji za jednu a pul hodiny. Autem to trva dvakrat dele. Rad bych jezdil casteji vlakem, neboť létání nenavidim.
Tom: dycky mame u sebe tolik kufru, ze si musime rezervovat pulku vlaku.
3) umíte varit?
Bill: no jasne" ja umim nudlovej nakyp, ryzovou kasi, spagety, omeletu a omeleta se spagetama.
4)Kdy ste si sami něco naposledy uvarili?
Georg: včera. To byly nudle.
Tom: dycky když sme ve studiu, vaříme si sami. To sou potom kazdej den nudle.
Bill: co se týče jídla, jsme nekomplikovaní. Kdybych mel pěti hvezdickovyho kuchate, pral bych si taky od něj nudle. A miluju fastfood. Není nic horšího, nez noblesní jídlo. Na mnoha zabavnych akcich (slavnostech) je dycky vhodné jidlo. Dycky pak cekame na aftershow party, protože tam je vždycky hodne dobrejch věci jako hranolky s kari vuřtem.
Georg: shledavam obzvlast pošetilé, když sou servirovana 5-choda meny. Ackoliv clovek dlouhé 3hodiny jedl, není potom nikdo syty, protože ty porce byly prilis male.
5) Kdy jste naposledy nakupovali v supermarketu?
Bill: normálně jit nakupovat do supermarketu, je pro nás vážné těžké. Taky když si obléknu sportovní oblečení a nasadím čepici, poznají mě lidi. Porad chodíme nakupovat na pumpy. Nedávno sem na pumpě snědl opravdu něco hodně chutného: smaženou rybu s bramborovým salátem. Kdybych to jedl v restauraci, nebylo by to jistě tak dobré jak na pumpě!
Tom: to je momentálně taky moje oblíbené jídlo. My už jsme byli opravdu na každé pumpě v Německu.
6)Kdybyste nesměli cestovat světem, jak byste žili?
Georg: vypravil bych se se svými přáteli na WG (?), to mi přijde hodně veselý.
Bill: WG? s cizími lidmi bydlet dohromady, to by pro mě nebylo pro mě…
Tom: Bill a já by jsme byli z domova už dlouho odstěhovaný. Bydleli by jsme ale porad spolu.
7) jakou jinou praci byste si ještě umeli predstavit?
Gustav: pojistovaci agent.
Bill: a georg by byl stavebni delnik.
Georg: gynekolog by byl pro toma nejlepsi povolani.
Tom: To souhlasi! Ale jen tehdy, kdybych si mohl svoje pacientky sam vyhledat.
Bill: ja sem driv nevedel, co bych pozdeji chtel delat. Muj opravdu jediny konicek byla dycky jen hudba. Ale co bych mohl ještě jineho delat? Ja bych nemohl to, jaky sem, sedet za bankovni prepazkou. To by lidi od tamtud utikali.
Georg: To ne! Tebe by tam taky nikdo jen tak neprijal. Co je na prd, ze se clovek pro normalni praci musí prohnout.
8) Oblekal by ses v jinem povoláni stejně tak, jako teď, Bille?
Bill: ano, v kazdem pripade, protože taky uz ve skole sem mel takovej vzhled. A mel sem s tim sam problemy. Ostatní zaci na me koukali vysmevave a učitele se na me zlobily, protože se s mym stylem neshodli. S oblekem a kravatou bych nemohl byt stastny. Hlavni problem by byl ale: kdo vubec da ukoly 18-letemu klukovi, kterej ma natupirovany vlasy do vysky a tetovani?
9) chodíte ještě na party přátel?
Bill: to přijde na to. Jestli slaví bližší přátelé, potom sem tam každopádně. Ale jestli jde o větší party, pak se ptám, kdo přijde. Na větších party to je jako na letišti nebo večer v klubu. Lidi chteji autogramy nebo si udělat fotky - k oslavě se pak uz clovek moc dobře nedostane.
Tom: nemáme zadnej problém s tim, ze davame podpisy, to přece delame rádi. Ale party se pak tak trochu zasekne.
10) co nejvice postradate?
Georg: celej normalni život.
Bill: nesnasim jednotvarnost (vsedni dny), ale postradam normalni život krome skupiny. Rad bych jednou zase sel nepoznany po ulici.
11) premysleli ste uz o tom, se vsim prastit abyste vedli normalni život?
Tom: ne, nikdy jsme toho nelitovali. My se svoji práce nemuzeme nabazit. V Německu jsme zacali a jdeme za hranice do zahranici, protože toho chceme jednoduse vic dosahnout. nás život je jednoduse hustej!
Bill: když jsme nekdy dva týdny doma a nemame zadne terminy, tak pak postradam vsechno. Potom si myslim: "hele, ja chci byt zase fotografovan, chci jit na akci, chci stat na podiu!" Uzivam si svyho zivota, protože je prave takovy, jak sem si ho vzdycky pral. Chci stat před publikem, lidi se by se na me koukali a bavili se o me. Samozřejme je to nekdy trosicku nervni, ma to vzdycky svoje vyhody a nevyhody. Dokonce i kdybychom se ze dne na den rozpadli, trvalo by to ještě vecnost, nez bych mohl mohl zase sam byt na ceste. Tokio Hotel - to bylo rozhodnuti na veky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Click hier... =)

...CliCk...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama